Tábor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tábor
Západní strana Žižkova náměstí se Starou radnicí
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0317 552046
kraj (NUTS 3):	Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4):	Tábor (CZ0317)
obec s rozšířenou působností:	Tábor
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	62,22 km²
počet obyvatel:	36 095 (2008)
zeměpisná šířka:	49° 24' 52" s. š.
zeměpisná délka:	14° 39' 35" v. d.
nadmořská výška:	437 m
PSČ:	390 01
zákl. sídelní jednotky:	35
části obce:	15
katastrální území:	10
adresa městského úřadu:	Městský úřad Tábor Žižkovo náměstí 3 390 01 Tábor
starosta / starostka:	Ing. Hana Randová
Oficiální web: http://www.tabor.cz E-mail: posta@mu.tabor.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Tábor je město na jihu Čech na řece Lužnici. Se svými 37 000 obyvateli je po Českých Budějovicích druhým největším městem v Jihočeském kraji. Město, jehož centrum je památkovou rezervací, je významným centrem turistického ruchu. Lákadlem pro návštěvníky je zejména historie husitského hnutí.

Leží na řece Lužnici ve výšce 437 m nad mořem, zhruba 80 km jižně od Prahy a 60 km severně od Českých Budějovic. Z geologického hlediska leží Tábor v Táborské pahorkatině, která se nachází na rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny.

• Nejvýše položená místa v Táboře jsou:
  • Rozhledna Hýlačka v obci Větrovy (522 m n. m.)
  • kaplička na Svaté Anně (476 m n. m.)
  • Žižkovo náměstí, přímo v historickém centru Tábora (450 m n. m.)
• Nejníže leží: Řeka Lužnice (384 m n. m.)

Město má 15 místních částí:

• Čekanice, Hlinice, Stoklasná Lhota, Záluží, Měšice, Zárybničná Lhota, Smyslov, Čelkovice, Horky, Větrovy, Klokoty, Náchod, Všechov, Zahrádka a Tábor

• 31. 12. 1869 - 464 domy a 5255 obyvatel;
• v roce 1910 – 953 domy a 11900 obyvatel;
• 30. 6. 1937 – 1851 domů a 17100 obyvatel;
• v r. 1945 17000, v r. 1966 27000 a 1. 12. 1975 překročil počet 30 000 obyvatel.

Kromě kulturních statků je Tábor významný i jako železniční uzel. Do dokončení dálnice D3 (která zde slouží jako obchvat) bylo toto město také významným bodem na silniční trase Praha-České Budějovice-Linec.

Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Táboře.

Na místě současného Tábora je prokázáno osídlení z doby halštatské a laténské (mohlo zde existovat keltské oppidum ve 2. století př. n. l., ale není to příliš pravděpodobné). Zaznamenán byl i nález mince císaře Hadriána z doby římské.

Ve třináctém století zde nechal Přemysl Otakar II. postavit hrad Hradiště. Z roku 1368 máme doklad zdejších pánů Hněvka a Konráda. Pak mají oblast v moci páni z Ústí. V této době už stál kostel svatého Filipa a Jakuba pod hradem.

Pomník Jana Žižky z let 1877 až 1884 přehlíží stejnojmenné ústřední náměstí

Tábor byl založen na jaře roku 1420 husity a pojmenován podle hory Thabor u Nazaretu, v dnešním Izraeli.

Založení města navázalo na tradici husitských náboženských poutí na hory (např. hora Burkovák, 1419). Zakladatelé města (např. Petr Hromádka z Jistebnice), pocházející z celých Čech, byli odhodláni vytvořit nové společenství, odmítající lidské zákony a řídící se pouze zákonem Božím. Zpočátku zde byly realizovány ideály komunismu, tedy život bez soukromého majetku. Nově příchozí odevzdávali všechen svůj majetek do kádí na náměstí. Takto sebraný majetek byl rozdělován mezi členy obce podle jejich potřeb. Teoreticky si byli všichni rovni, žili prostým životem bez přepychu, na pořádek dohlíželi čtyři zvolení hejtmané. Občané se nazývali táboři.

Táborská obec měla od počátku vlastní vojsko. Zkušení velitelé, hejtmané, cvičili tábory v boji a zacházení se zbraněmi. Brzy poté táborské vojsko provádělo úspěšné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo kláštery v Milevsku, Louňovicích a Zlaté Koruně. Uloupený majetek byl jedním z hlavních zdrojů příjmů táborského společenství. Dobyté kláštery a kostely táboři vypalovali. Jejich vnitřní zařízení, vzácné knihy, sochy i obrazy ničili a pálili, podpořeni ideou obrazoborectví. S nepřáteli zacházeli husité stejně nelítostně, jako katolická vojska s nimi.

Táborský komunismus vydržel jen asi půl roku, do podzimu 1420. Pak táboři začali vybírat dávky od vesnických poddaných a stali se tak feudální vrchností, která přijala zvyky jiných držitelů půdy.

• Na táborském náměstí byla 26. srpna 1877 za účasti 10 tisíc lidí odhalena Myslbekova socha J.Žižky. Byla však špatně odlita a nahradilo ji roku 1884 dílo sochaře Josefa Strachovského ^[1], dodnes zdobící náměstí.(30.8.2006 byla dokončena reastaurátorská práce Žižkovy sochy sochařem Jaroslavem Kerelem)

Deska na nádraží v Táboře, připomíná návštěvu prezidenta T. G. Masaryka 21. 12. 1918

• Od roku 1437 byl Tábor královským městem. Tehdy ^[2] mu byl také udělen znak: nad hradbami se dvěma věžemi se vznáší říšský orel s lucemburským orlem na prsou. Lucemburský orel byl pak nahrazen českým lvem.
• V roce 1492 byla pro vyřešení problémů se zásobováním vodou na okraji města vybudována vodní nádrž Jordán přehrazením Tismenického potoka. Je nazvána podle řeky Jordán ve Svaté zemi.
• Roku 1512 byla dokončena stavba chrámu „Proměnění Krista Pána na hoře Tábor“- stavitel pražský mistr Staněk.
• V roce 1532 byl Tábor postižen velkým požárem, byl značně poškozen i hrad.
• Na konci třicetileté války, po 5 dnech obléhání Švédy na jejich loupežné výpravě na jih Čech, byl 23. 8. 1648 dobyt Tábor ^[3] .
• Císař Leopold I. schválil (3.11.1660) „Aertikule táborských soukeníků“ (což mělo význam pro rozvoj řemesel u nás; např. je zde ustanovení o učních).
• Roku 1750 byl povýšen Tábor na město krajské a byl jím do 1848.
• V roce 1862 bylo v Táboře otevřeno (4.října) reálné gymnázium-první střední škola svého typu s výlučně českým vyučovacím jazykem v tehdejší rakouské monarchii.
• Od roku 1872 začala větší výstavba táborského Nového města - od hradeb a bran Starého města směrem k v r. 1871 vybudované železnici.
• V červnu 1903 byla zprovozněna první česká elektrická železnice, elektrická dráha Tábor – Bechyně, kterou projektoval ing. František Křižík. Její součástí jsou dva mosty, kovový železniční most přes Lužnici v Táboře na této trati pochází z roku 1902.
• V roce 1902 se konala v Táboře velká Jihočeská hospodářská, průmyslová a národopisná výstava (zahájení 2.srpna 1902) - největší podnik tohoto druhu na českém jihu. Soustředila pozornost celých Čech, Moravy a přilákala řady krajanů z ciziny.
• V roce 1906 se konala v Táboře ^[4] akce světového významu – vůbec první výstava o Janu Husovi.
• V roce 1918 při cestě vlakem z exilu do vlasti se 21. prosince 1918 zastavil v Táboře T.G.Masaryk a promluvil k velkému lidovému shromáždění ^[5].
  • a 25. března 1920 prezident ČSR opět navštívil Tábor při oslavách 500.výročí založení a byl jmenován čestným občanem.
• V roce 1929 se v Táboře konala ^[6] rozsáhlá Jihočeská průmyslová a hospodářská výstava, spojena s výstavou československého válečnictví, pořádanou ministerstvem národní obrany [1]. Výstavu provázely sjezdy, slavnosti, kulturní události. Výjimečnost akce potvrdila i návštěva prezidenta ČSR T.G.Masaryka dne 30. června; celkem výstavu navštívilo přes 230 tisíc osob.

Mezi českými lingvisty převládá názor, že z husitského označení města Tábor (vzniklého podle biblické hory Thabor) vzniklo obecné označení pro vojenská ležení, které se skutečné objevuje od 15. století a vyskytuje se i v polštině a maďarštině.^[7][8][9] Z něj pak vzniklo i označení pro stanové tábory k hromadné rekreaci dětí (dětský tábor, pionýrský tábor) a pak i pro rekreační pobyty s vyšším luxusem ubytování a naopak pro koncentrační tábory.

Jiní lingvisté, převážně cizí, zastávají názor, že označení vojenských ležení pochází z turkotatarského slova tabur, znamenající vojsko v obranném postavení nebo vozovou hradbu, a do češtiny se dostalo přes maďarštinu.^[7][10]

Na planetě Mars se nachází impaktní kráter, který je pojmenován podle města Tábor. Nachází se na souřadnicích 58,4°W × 35,8°S a má 19,5 kilometru v průměru.^[11]

• O jménu Tábor se také píše na Tábor (rozcestník)

Letecký pohled na Staré město, v pozadí řeka Lužnice ( v místní části Čelkovice)-foto 2007

Podrobnější informace naleznete v článku ‎Stará radnice (Tábor).

Táborská radnice patří k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. Radnice má čtyři křídla, která obklopují malé nádvoří. Nejvýznamnější částí radnice je Velký sál s dokonale zvládnutou síťovou klenbou. Ve druhé polovině 17.století byla budova radnice přestavena do barokního stylu, ale v roce 1878 byl radnici vrácen její gotický ráz. V současné době slouží radnice jako vstup do podzemních chodeb, k expozicím Husitského muzea i k pořádání kulturních akcí.

Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor, Žižkovo náměstí (2005)

Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor (výšková dominanta Žižkova náměstí) byl budován od roku 1440 a dokončen kolem roku 1512 zaklenutím trojlodí (navrhl i prováděl mistr Staněk z Prahy). V roce 1532 kostel i s věží poškodil požár, byl později opraven v renesančním slohu (1559 renesanční štíty). Opět byl poškozen požárem v roce 1602 , stejně tak střelbou v listopadu 1621 při obléhání císařskými vojsky a za třicetileté války byla Švédy poškozena ještě báň věže (opravena v roce 1677 italským stavitelem Giovanim de Capali). V letech 1896-1898 byl kostel regotizován a byla např. přistavěna druhá sakristie, původní barokní oltář byl nahrazen oltářem neogotickým (od řezbáře Josefa Krejčíka). Chrám je 46 m dlouhý a 26 m široký, gotická věž s barokní bání je vysoká 77,80 m (nejvyšší v jižních Čechách) a vede na ní asi 250 schodů.

Kotnov a Bechyňská brána

Hrad měl pravděpodobně dvě věže s kruhovým půdorysem a dvě s čtvercovým. Zachována zůstala pouze kruhová věž Kotnov s připojenou Bechyňskou branou. druhá, takřka identická, se nacházela v oblasti dnešní sladovny. Čtvercové (kvadratické) věže se nezachovaly. Jedna z nich, jihovýchodní, byla možná pouhou baštou U Zvoncóv. (Po požáru se mluví o shoření právě této bašty). V místech dnešního pivovaru byla hradní kuchyně. V patnáctém století byl k hradu přistavěn parkán, na jehož jihovýchodním konci stála věž. Parkán existuje dodnes, v Táboře se říká „Na Parkánech“. Požárem roku 1532 byl hrad velmi poškozen. Archeologové nalezli 20 cm vrstvu popela. Hrad už ke své bývalé slávě nepovstal. Byl naopak využíván pro hospodářské účely. Vybudován byl pivovar. Ten už v současné době nefunguje, ale v těchto funguje nyní hotel.

Jordán je nejstarší vodní nádrž ve Střední Evropě a byl založen roku 1492 a vznikl přehrazením Košínského potoka. Z Jordána pokračuje tok jako Tismenický potok. Nádrž má rozlohu okolo 50 hektarů a dosahuje hloubky až 18 metrů. Původně měl sloužit jako chovný rybník, ale později se ukázalo, že je na chov ryb příliš velký. Dnes slouží jako zásobárna vody a je vítaným místem k odpočinku obyvatel i turistů. Od roku 1830 nebyl čištěn. V dohledné době se plánuje jeho vyčištění a vybagrování nánosů bahna, které může obsahovat choroboplodné zárodky.

Táborské Husovo náměstí, kterému se obecně říká Husovy sady nebo park u nádraží (o rozloze přibližně 12 000 m2), začalo vznikat po roce 1871 - po vybudování železnice a otevření nádraží v Táboře. Tehdy z nádraží k většině táborských obytných domů a k městské bráně byla vzdálenost přibližně 2 km.

Koncem 20. století dostal tento - časem jž okolo zcela zastavěný - vnitroměstský prostor krásnější a vzdušnější tvář. Po roce 1991 došlo (^[12]) k rozsáhlému přebudování celého areálu bývalé c.k. tabákové továrny z konce 19. století, v městě známé „Tabačky“ (po roce 1950 do 1990 kasáren); zmizely neprůhledné ploty a zdi i různé „stavby a boudy“ a rozlehlé budovy byly přeměněny na pracoviště okresních úřadů, obchodů a byly vybudovány podzemní garáže a provedena sadová úprava okolí. Slavnostní předání proběhlo v listopadu 1997.

Při vstupu do Husových sadů - parku ze směru z centra města - od třídy 9.května (v letech 2005-2006 také zrekonstruované) - můžeme obdivovat velkou sochařskou kompozici „Mistr Jan Hus“ od významného čs.sochaře Františka Bílka (1872-1941). Pomník byl vybudován z iniciativy táborského „Spolku pro postavení Husova pomníku“ a odhalen dne 6.července 1928 (u příležitosti 513.výročí Husova upálení v Kostnici).